Vivian Jacquemin
Meno: Vivian Jacquemin
Vek: 21
Národnosť: Francúzska
Gang: Chaos Crew
Práca: Překladatelka, ale co si budeme povídat, když se něco bokem naskytne, proč to nevzít? Třeba takový striptýz jí cizí opravdu není.
Schopnosti: Ovládá taekwon-do a má základy kick-boxu. Není jí ale cizí ani prostý kop mezi nohy, rána do spánku, prsty v očích nebo nehty v obličeji. Nosí u sebe taky vystřelovací nůž, ten se hodí vždycky a pro efekt dámy pepřák. Na druhou stranu: co jsou to střelné zbraně?
Vzhľad: Vzhledově je Vivian útlá holčina o přibližně 163 centimetrech s roztomilou tvářičkou, kterou lemují vlnitě hnědé vlasy. První pohled na ni dozajista bude patřit výrazným světle modrým až skoro šedým, velkým očím. Rty má plné a pleť bledou, její kůže se ne a ne opálit ať tráví na slunci kolik času chce. Ruce má drobné, s dlouhými, ale o to šikovnějšími prstíky, což oceňuje většina mužů, která ji kdy měla v posteli. Na zápěstí jizvy. Paže nemá nijak svalnaté, když ale přesunete pohled k nožkám, nemůžete o ní říct, že je chcíplík. Nohy má ač hubené, tak pevné a s přivřenýma očima snad i lehce vypracované (když zatne svaly je všechna ta námaha na nohy kdy vynaložená poznat). Celkově její postava nikdy neztratila na ženskosti. Má na co nalákat muže - na přiměřeně zaoblené boky v kontrastu s relativně úzkým pasem, na oblý, ale přesto pevný zadeček. Za to ale nemá nijak výrazná prsa, ne že by byla plochá jak prkno, to nikdy, má co dát do výstřihu, ale přece jen by občas uvítala o něco bujnější vnady.
Povaha: Vivian na veřejnosti dává dostát tomu jak působí - nevinně. Je taková ušlápnutá, nemluví sprostě, je milá a hodná, empatická. Taková je, když taková chce být, když se jí to hodí. Tralala nasadí masku, aby byla až příliš dokonalá, než aby to byla její skutečná povaha.
Ve své podstatě je to ale pěkná potvůrka, přestože by bez zaváhání stála jako živý štít před tím, kdo by jí za to stál. Je sarkastická a nespolečenská, s trochu krutým smyslem pro humor a nepoddajnou jiskrou v oku.
Nenávidí otevřeně, ale miluje skrytě. Obojí však v té nejvyšší možné intenzitě a když je to nutné, pálí mosty a ohořelé trosky bere voda. Nezbude nic, hlava jí chladne jen velmi pomalu a vzpomínky se neztrácí. Přesto není hysterická nebo cholerická, jen občas jedná z náhlého popudu. Není pesimistická, ale ani zdaleka není optimista. Snaží se vidět věci realisticky a bez pohádek a růžových brýlí, možná právě proto v okamžiku upadá do melancholie a stejně rychle a náhle se z ní dostává.
Minulosť: Vivian se narodila v prašných ulicích Paříže a od malička se chtěla stát baletkou. Být křehká víla tančící na špičkách, jak krásná představa. Až moc krásná na to, aby se vyplnila. Její matka byla alkoholička a štětka k tomu, otec neznámý, starší bratr rváč. Sociálka ji nekompromisně odstrkala do děcáku, odkud ji pak kroky vedly právě do domácnosti jejího dospělého bratra automechanika. Nebyl to zlej kluk, jen byl občas v nesprávný čas na nesprávném místě. Život ji naučil jak se s ním prát, balet musela pustit z hlavy a místo něj si do něj vtlouct alespoň základy kick-boxu, kterému se věnoval její bratr. Místo něj si ale spíš vážila jazyků, studovala obor cestovního ruchu, začala se zajímat nejprve o japonskou a posléze o korejskou historii a kulturu a z kick-boxu přešla na taekwon-do, které ji bavilo o poznání víc a začala se mu věnovat o poznání víc. Po maturitě nevěděla co se sebou, tak využila příležitosti jet pracovně do Los Angeles, kde pracovala asi půl roku jako překladatelka. Slušně si tím vydělala a její další cesty vedly do její vysněné Koreji, kde se teprve projevila její opravdová povaha.
Vek: 21
Národnosť: Francúzska
Gang: Chaos Crew
Práca: Překladatelka, ale co si budeme povídat, když se něco bokem naskytne, proč to nevzít? Třeba takový striptýz jí cizí opravdu není.
Schopnosti: Ovládá taekwon-do a má základy kick-boxu. Není jí ale cizí ani prostý kop mezi nohy, rána do spánku, prsty v očích nebo nehty v obličeji. Nosí u sebe taky vystřelovací nůž, ten se hodí vždycky a pro efekt dámy pepřák. Na druhou stranu: co jsou to střelné zbraně?
Vzhľad: Vzhledově je Vivian útlá holčina o přibližně 163 centimetrech s roztomilou tvářičkou, kterou lemují vlnitě hnědé vlasy. První pohled na ni dozajista bude patřit výrazným světle modrým až skoro šedým, velkým očím. Rty má plné a pleť bledou, její kůže se ne a ne opálit ať tráví na slunci kolik času chce. Ruce má drobné, s dlouhými, ale o to šikovnějšími prstíky, což oceňuje většina mužů, která ji kdy měla v posteli. Na zápěstí jizvy. Paže nemá nijak svalnaté, když ale přesunete pohled k nožkám, nemůžete o ní říct, že je chcíplík. Nohy má ač hubené, tak pevné a s přivřenýma očima snad i lehce vypracované (když zatne svaly je všechna ta námaha na nohy kdy vynaložená poznat). Celkově její postava nikdy neztratila na ženskosti. Má na co nalákat muže - na přiměřeně zaoblené boky v kontrastu s relativně úzkým pasem, na oblý, ale přesto pevný zadeček. Za to ale nemá nijak výrazná prsa, ne že by byla plochá jak prkno, to nikdy, má co dát do výstřihu, ale přece jen by občas uvítala o něco bujnější vnady.
Povaha: Vivian na veřejnosti dává dostát tomu jak působí - nevinně. Je taková ušlápnutá, nemluví sprostě, je milá a hodná, empatická. Taková je, když taková chce být, když se jí to hodí. Tralala nasadí masku, aby byla až příliš dokonalá, než aby to byla její skutečná povaha.
Ve své podstatě je to ale pěkná potvůrka, přestože by bez zaváhání stála jako živý štít před tím, kdo by jí za to stál. Je sarkastická a nespolečenská, s trochu krutým smyslem pro humor a nepoddajnou jiskrou v oku.
Nenávidí otevřeně, ale miluje skrytě. Obojí však v té nejvyšší možné intenzitě a když je to nutné, pálí mosty a ohořelé trosky bere voda. Nezbude nic, hlava jí chladne jen velmi pomalu a vzpomínky se neztrácí. Přesto není hysterická nebo cholerická, jen občas jedná z náhlého popudu. Není pesimistická, ale ani zdaleka není optimista. Snaží se vidět věci realisticky a bez pohádek a růžových brýlí, možná právě proto v okamžiku upadá do melancholie a stejně rychle a náhle se z ní dostává.
Minulosť: Vivian se narodila v prašných ulicích Paříže a od malička se chtěla stát baletkou. Být křehká víla tančící na špičkách, jak krásná představa. Až moc krásná na to, aby se vyplnila. Její matka byla alkoholička a štětka k tomu, otec neznámý, starší bratr rváč. Sociálka ji nekompromisně odstrkala do děcáku, odkud ji pak kroky vedly právě do domácnosti jejího dospělého bratra automechanika. Nebyl to zlej kluk, jen byl občas v nesprávný čas na nesprávném místě. Život ji naučil jak se s ním prát, balet musela pustit z hlavy a místo něj si do něj vtlouct alespoň základy kick-boxu, kterému se věnoval její bratr. Místo něj si ale spíš vážila jazyků, studovala obor cestovního ruchu, začala se zajímat nejprve o japonskou a posléze o korejskou historii a kulturu a z kick-boxu přešla na taekwon-do, které ji bavilo o poznání víc a začala se mu věnovat o poznání víc. Po maturitě nevěděla co se sebou, tak využila příležitosti jet pracovně do Los Angeles, kde pracovala asi půl roku jako překladatelka. Slušně si tím vydělala a její další cesty vedly do její vysněné Koreji, kde se teprve projevila její opravdová povaha.