Akazawa Kaito
Meno: Akazawa Kaito
Vek: 23
Národnosť: kórejská
Gang: Brawlers
Práca: Právník
Schopnosti:
Vlastní dvě pistole značky Magnum. Ovládá základy nindžucu, ovšem ne na příliš vysoké úrovni a věnuje se Barmskému boxu.
Vzhľad:
Jeho výška se pohybuje kolem 170 až 175 centimetry. Štíhlé tělo ztvárňují svaly, kterých nemá ani málo, ani moc. Má spíše atletickou postavu. Krátké černé vlasy kontrastují s jeho bledou tváří. Tu má opravdu nezdravě bledou. Stejně tak na jeho sněhové pleti vyzařují tmavé oči, které vlastní barvu někde mezi tmavě hnědou až černou, záleží na tom, v jakých podmínkách se Kaito nachází. I přesto, že by jeho oči mohly vypadat děsivě, má často výraz štěněte, který někdy může zmást. Od jeho lopatky přes rameno až po loket se nachází rozsáhlé tetování. Co se jizev týče, jedna úzká mu zohyzďuje levou tvář. Další velkou jizvu má pod klíční kostí a mnoho jich má na hrudníku, břiše i zádech.
Povaha:
Kaito může mít mnoho tváří. Jak již bylo zmíněno ve vzhledu, často v jeho obličeji kotví štěněčí výraz. Výraz tak nevinný, že by do něj člověk snad nemohl říct něco špatného. V jeho tmavých očích kotví jakýsi smutek a nedůvěřivost. Navzdory tomu je to smíšek, který se rád usmívá, šprýmuje, či si do někoho rýpne. Ale i když se usmívá, jeho oči vypadají stále stejně ponuře. Jinak je tenhle černovlásek pro každou špatnost. Přidá se do jakéhokoli akce bez keců a ještě se na to těší. Miluje černý humor a je poměrně morbidní, což byste do něj určitě na první pohled neřekli. Ale není nad to se skrývat za svůj vzhled. Kaito zbožňuje veškerý pohyb, takže se rád věnuje sportu, nebo si jde jenom tak zaběhat. Dále také rád tráví čas ve střelnici, což napovídá tomu, že má skvělou mušku. Pokud by došlo k nějaké roztržce, tak navzdory jeho veškeré přátelskosti se z něj stane chladná osoba, která nemá problém chladnokrevně svého protivníka rozkuchat. Kaito je poměrně flegmatik a málo co jej naštve. Pokud se vám jej podaří naštvat, asi si můžete zatleskat, ale zároveň už byste u toho měli utíkat.
S lidmi moc soucitu nemá. Ovšem ze srdce nesnáší, když se ubližuje zvířatům. Tohle je jedna z věcí, co jej dokáže opravdu rozzuřit. Pak také děti. Ačkoliv ty malé „caparty“ moc nemusí mít na blízku, protože má radši klid, tak by nesnesl pohled na to, že někdo ubližuje dítěti. Dle něj se útočí na ty, co vám jsou rovni a mají šanci se ubránit, což svědčí o jeho hlubokém smyslu pro spravedlnost. No dobře, tolik spravedlnosti v sobě zase nemá, ale dá se říci, že jedná poměrně dost čestně. Na všem se s ním dá rozumně domluvit. Nemá moc rád, když se někdo povyšuje a říká mu, co má dělat. S neochotou se sice podřídí, ale nedá do žádosti tolik úsilí, jako když jej zdvořile o něco požádáte. A pokud mu něco nařídí někdo, kdo na to nemá právo, zřejmě se dočká jen toho, že Kaito udělá pravý opak, protože jeho tvrdohlavost někdy přesahuje meze.
Na čem si opravdu potrpí, jsou sladkosti. Můžete ho často vidět cucat bonbón, jíst zmrzlinu, pít ledovou tříšť, lízat lízátko, pojídat pendreky. Naopak nemá rád čokoládu a většinu čokoládových výrobků.
Minulosť:
Kaito se narodil poměrně nečekaně, protože jeho matka nechtěně otěhotněla. Místo potratu si ovšem svého syna nechala. Pro malého černovláska by možná bylo lepší, kdyby se tak nestalo. Již od útlého věku byl bit, jak matkou, tak otcem. Byl tvrdě vychováván. Se svými vrstevníky nemohl chodit ven a většinu svého dětství strávil se svými tyranskými rodiči. Ve škole se s ním odmítali bavit, a proto se Kaito raději naplno věnoval učení se. Měl poměrně dobré známky a školou proplouval jako ryba ve vodě. Na střední se vydal na právnickou školu, kde mohl být daleko od rodičů a na intru. A to bylo to, co přesně potřeboval. Když se konečně cítil volný, když nemusel dělat to, co chtěli oni, začal konečně žít. Našel si přátele, naučil se bavit a stal se z něj úplně jiný člověk, ačkoliv s tím ani on sám nepočítal.
Jeho výsledky ve škole se sice zhoršily tím, že se díky přátelům nemohl plně věnovat učení, ale mu to vůbec nevadilo. Jeho přátelé totiž byli vše, co tou dobou měl a co si tolik přál. Ovšem i tohle skončilo. Školu úspěšně zvládnul a musel se vrátit domů. I jeho přátelé. Jelikož každý byl z jiného kouta Japonska, tak se jim již nikdy nepodařilo se sejít. Někdy někdo s někým, ale nikdy ne všichni. Kaito už se doma zvládal postavit svým rodičům a jejich tyranství a oni to naštěstí za nedlouho vzdali. Sem tam Kaito dostal od svého otce. Když už to černovláskovi přerostlo přes hlavu, tak se se svým otcem několikrát i pobil.
Za nedlouho si Kaito našel práci a také přítelkyni. A ona byla další, která se pro něj stala vším. Dával jí, co jí na očích viděl. Ona mu to oplácela láskou a věrností. Byli dokonalý pár, on se cítil tolik šťastný. Našel pro ně bydlení a společně s ní se tam nastěhoval. Zařídili si vše podle sebe a stále jim to skvěle klapalo. Ale pak o ni přišel. Někdo ji zavraždil. Kaito se s touhle událostí srovnával hodně dlouho. A ani se mu to moc nepovedlo. Začal chodit do střelnice, učit se střílet. Učil se i umění nindžucu a pro vybíjení zlosti chodil na barmský box. Chtěl se pomstít tomu, kdo mu ji vzal a hodlal to udělat krutě. Zatímco policisté vyšetřovali její vraždu a hledali vraha. Kaito čekal na jeho jméno. Čekal na to, až jej bude moct zneškodnit.
Nechal obyčejného života a vydal se do ulic. Zpevnit svou povahu, srovnat se s realitou a hlavně si vybíjet chladnokrevnou zlost a rozproudit krev zabijáka.
Vek: 23
Národnosť: kórejská
Gang: Brawlers
Práca: Právník
Schopnosti:
Vlastní dvě pistole značky Magnum. Ovládá základy nindžucu, ovšem ne na příliš vysoké úrovni a věnuje se Barmskému boxu.
Vzhľad:
Jeho výška se pohybuje kolem 170 až 175 centimetry. Štíhlé tělo ztvárňují svaly, kterých nemá ani málo, ani moc. Má spíše atletickou postavu. Krátké černé vlasy kontrastují s jeho bledou tváří. Tu má opravdu nezdravě bledou. Stejně tak na jeho sněhové pleti vyzařují tmavé oči, které vlastní barvu někde mezi tmavě hnědou až černou, záleží na tom, v jakých podmínkách se Kaito nachází. I přesto, že by jeho oči mohly vypadat děsivě, má často výraz štěněte, který někdy může zmást. Od jeho lopatky přes rameno až po loket se nachází rozsáhlé tetování. Co se jizev týče, jedna úzká mu zohyzďuje levou tvář. Další velkou jizvu má pod klíční kostí a mnoho jich má na hrudníku, břiše i zádech.
Povaha:
Kaito může mít mnoho tváří. Jak již bylo zmíněno ve vzhledu, často v jeho obličeji kotví štěněčí výraz. Výraz tak nevinný, že by do něj člověk snad nemohl říct něco špatného. V jeho tmavých očích kotví jakýsi smutek a nedůvěřivost. Navzdory tomu je to smíšek, který se rád usmívá, šprýmuje, či si do někoho rýpne. Ale i když se usmívá, jeho oči vypadají stále stejně ponuře. Jinak je tenhle černovlásek pro každou špatnost. Přidá se do jakéhokoli akce bez keců a ještě se na to těší. Miluje černý humor a je poměrně morbidní, což byste do něj určitě na první pohled neřekli. Ale není nad to se skrývat za svůj vzhled. Kaito zbožňuje veškerý pohyb, takže se rád věnuje sportu, nebo si jde jenom tak zaběhat. Dále také rád tráví čas ve střelnici, což napovídá tomu, že má skvělou mušku. Pokud by došlo k nějaké roztržce, tak navzdory jeho veškeré přátelskosti se z něj stane chladná osoba, která nemá problém chladnokrevně svého protivníka rozkuchat. Kaito je poměrně flegmatik a málo co jej naštve. Pokud se vám jej podaří naštvat, asi si můžete zatleskat, ale zároveň už byste u toho měli utíkat.
S lidmi moc soucitu nemá. Ovšem ze srdce nesnáší, když se ubližuje zvířatům. Tohle je jedna z věcí, co jej dokáže opravdu rozzuřit. Pak také děti. Ačkoliv ty malé „caparty“ moc nemusí mít na blízku, protože má radši klid, tak by nesnesl pohled na to, že někdo ubližuje dítěti. Dle něj se útočí na ty, co vám jsou rovni a mají šanci se ubránit, což svědčí o jeho hlubokém smyslu pro spravedlnost. No dobře, tolik spravedlnosti v sobě zase nemá, ale dá se říci, že jedná poměrně dost čestně. Na všem se s ním dá rozumně domluvit. Nemá moc rád, když se někdo povyšuje a říká mu, co má dělat. S neochotou se sice podřídí, ale nedá do žádosti tolik úsilí, jako když jej zdvořile o něco požádáte. A pokud mu něco nařídí někdo, kdo na to nemá právo, zřejmě se dočká jen toho, že Kaito udělá pravý opak, protože jeho tvrdohlavost někdy přesahuje meze.
Na čem si opravdu potrpí, jsou sladkosti. Můžete ho často vidět cucat bonbón, jíst zmrzlinu, pít ledovou tříšť, lízat lízátko, pojídat pendreky. Naopak nemá rád čokoládu a většinu čokoládových výrobků.
Minulosť:
Kaito se narodil poměrně nečekaně, protože jeho matka nechtěně otěhotněla. Místo potratu si ovšem svého syna nechala. Pro malého černovláska by možná bylo lepší, kdyby se tak nestalo. Již od útlého věku byl bit, jak matkou, tak otcem. Byl tvrdě vychováván. Se svými vrstevníky nemohl chodit ven a většinu svého dětství strávil se svými tyranskými rodiči. Ve škole se s ním odmítali bavit, a proto se Kaito raději naplno věnoval učení se. Měl poměrně dobré známky a školou proplouval jako ryba ve vodě. Na střední se vydal na právnickou školu, kde mohl být daleko od rodičů a na intru. A to bylo to, co přesně potřeboval. Když se konečně cítil volný, když nemusel dělat to, co chtěli oni, začal konečně žít. Našel si přátele, naučil se bavit a stal se z něj úplně jiný člověk, ačkoliv s tím ani on sám nepočítal.
Jeho výsledky ve škole se sice zhoršily tím, že se díky přátelům nemohl plně věnovat učení, ale mu to vůbec nevadilo. Jeho přátelé totiž byli vše, co tou dobou měl a co si tolik přál. Ovšem i tohle skončilo. Školu úspěšně zvládnul a musel se vrátit domů. I jeho přátelé. Jelikož každý byl z jiného kouta Japonska, tak se jim již nikdy nepodařilo se sejít. Někdy někdo s někým, ale nikdy ne všichni. Kaito už se doma zvládal postavit svým rodičům a jejich tyranství a oni to naštěstí za nedlouho vzdali. Sem tam Kaito dostal od svého otce. Když už to černovláskovi přerostlo přes hlavu, tak se se svým otcem několikrát i pobil.
Za nedlouho si Kaito našel práci a také přítelkyni. A ona byla další, která se pro něj stala vším. Dával jí, co jí na očích viděl. Ona mu to oplácela láskou a věrností. Byli dokonalý pár, on se cítil tolik šťastný. Našel pro ně bydlení a společně s ní se tam nastěhoval. Zařídili si vše podle sebe a stále jim to skvěle klapalo. Ale pak o ni přišel. Někdo ji zavraždil. Kaito se s touhle událostí srovnával hodně dlouho. A ani se mu to moc nepovedlo. Začal chodit do střelnice, učit se střílet. Učil se i umění nindžucu a pro vybíjení zlosti chodil na barmský box. Chtěl se pomstít tomu, kdo mu ji vzal a hodlal to udělat krutě. Zatímco policisté vyšetřovali její vraždu a hledali vraha. Kaito čekal na jeho jméno. Čekal na to, až jej bude moct zneškodnit.
Nechal obyčejného života a vydal se do ulic. Zpevnit svou povahu, srovnat se s realitou a hlavně si vybíjet chladnokrevnou zlost a rozproudit krev zabijáka.