Tad Taylor
Meno: Tad Taylor
Vek: 18
Národnosť: Americká
Gang: žiadny
Práca: Student prestižní školy
Schopnosti: Je to opravdu zdatný boxer. Zakládá si na tom, že box je naprosto nóbl umění, takže je nutné, aby ho zvládal bezchybně. To se mu kupodivu i daří - vyhrál mnoho zápasů, ale konec konců je mu jenom osmnáct, takže i když je dost dobrý, rozhodně ne tak, jak si sám myslí. V ostatních směrech, jako je třeba jiné bojové umění, nebo střelba jsou jeho znalosti nulové a když už nějaké, tak leda teoretické.
Vzhľad: Kdybyste ho postavili do davu přibližně stejně starých chlapců, příliš by z davu nevyčuhoval. Jeho výška se pohybuje něco málo pod 180 centimetrů. Co se váhy týče – je přiměřená výšce, tudíž není ani vyhublý, ale nemusí se bát, že by mu někdo říkal cvaldo. Jeho postava je taky poměrně vysvalená. Jde poznat, že se nějakého sportu věnuje. Nicméně zas taková korba není. Jen se jednoduše nemusí bát své tělo ukázat, přestože zas tak výrazné svaly nemá.
Může se pyšnit hustými černými vlasy, které jestliže nejsou za každých okolností perfektně upravené, jistě s ním v poslední době není něco v pořádku. Dál se pyšní tmavě hnědými očima pod hustším obočím, mezi kterýma se vystavuje středně velký nos. Ten stíní tenkým rudým rtům, které už jen doplňují ostře řezaný světlý obličej.
Jeho styl oblékání je tak trochu starosvětský. Rozhodně se drží toho, že právě ta jeho módní cesta je ta nejlepší. Na oblečení mu opravdu záleží, potrpí si na látku, kvalitu a i cenu. Především si libuje v kašmíru, stoprocentní bavlně a dalších kvalitních variantách. Jeho šatník disponuje košilemi pestrých barev s button down límcem, klubovými saky, kriketovými svetry a dalšími kousky, které zajišťují sportovně elegantní zjev. Co se kalhot a bot týče, tak třeba barevné chinos, nebo mokasíny jsou nepostradatelné pro většinu dní.
Povaha: Už jen když se na něj podíváte, je dost patrné, odkud vlastně pochází. S tím svým úsměvem a puntičkářsky upraveným oblečením je naprosto jasné, že pochází z nějaké zazobané rodiny. A co se o takových lidech říká? Jsou namyšlení, povrchní, nesnesitelní. Možná zdání klame, ale v tomto případě to tak jednoznačně není.
Je opravdu povrchní. Sám sebe považuje za lepšího člověka, než je kdokoliv, kdo má menší majetek, než zrovna on. Tím pádem se často nad mnoho věcí povyšuje a dělá je jen v případě, že je to nezbytně nutné. Fyzická dřina mu nikdy nic moc neříkala – vždy si zaplatil levnou placenou sílu, která udělá podřadné věci za něj. Například i konflikní situace řeší tím, že pošle své známé, aby je vyřešili za něj. Je jedno, jestli potřebuje něco vyřídit slovy, či fyzicky - nejraději z povzdálí sleduje, jak banda zazobaných parchantů (jeho nejbližších přátel) terorizuje chudáky. Samozřejmě některé věci jsou tak závažné, že je musí řešit sám, což příliš nemusí, když je dotyčný chudší, než on. Přeci.. už jen dotek chudého člověka je odporný.
Sic přítomnosti lidí, které nepovažuje za sobě rovné moc nelahodí, tak se nedá říct, že by s nimi nedokázal mluvit. Tihle lidi jsou dost možná budoucí pracovní síla jeho rodiny, nebo užiteční pomocníčci. Každopádně se s nimi baví naprosto normálně s tím, že povrchní tón mu z hlasu nezmizí ani za zlatý prase. Stejně tak se nebojí dotyčnému vmetat pod nos "nemáš ani na žvejku pod sedadlem" třebaže by to nebyla pravda. Ke zdejším gangům se staví dost obdobně - jejich činy mu příjdou dost kýčovité.
Svoje vedení si vždycky ctí, jestliže splňuje veškeré jeho ideály. V případě že ne si jde obvykle vlastní cestou v domnění, že úplatky zaženou veškeré možné nepokoje, které dost možná vzniknout. Dál je asi naprosto nemožné, že by se mohl zamilovat. V nic jako lásku nevěří. Jeho známosti jsou využívány výhradně na ukojení osobních potřeb a především netrvají nikdy příliš dlouho. Takovéhle známosti pro něj znamenají tak málo, že by se na ně nebál využít i někoho, koho by mu rodiče jednoznačně neschválili. Ale on se nehrne ani do těch, které by rodina brala všemi deseti - není to zrovna ten typ, který musí přefiknout všechny, které uvidí.
Minulosť: Původně jeho rodina žila na Manhattanské Upper East Side. Otec coby majitel několika poměrně prosperujících firem a maminka coby úspěšná právnička nemohli mít jiného synka, než stejnou příšeru, jako jsou oni sami. Bohužel díky časově náročné práci se vídal spíš s personálem, než přímo s rodiči. Snad jeho pocit, že může všechno pramení právě z toho, že byl už odmala všemi obletován.
Krátce po jeho pátých narozeninách odcestoval s rodinou až do Korejského Seoulu. Hlavním důvodem byli překvapivě zas jen větší zisky. Tehdy byl ještě malej, takže pochopitelně tu změnu nijak moc nevnímal a jeho život probíhal stále více méně stejně. Jen se prostě musel učit o jazyk navíc, aby mu život na jiném kontinentu šel mnohem lépe.
Jak vyrůstal, stýkal se s rodiči ještě méně - nastala škola. Tam se seznámil s několika dalšími lidmi, kteří jsou přesně takový, jako on. Na školách pro lidi s penězi totiž ani jiní potažmo nejsou. Jeho zájem o známky vedl k tomu, že přílišné problémy ve škole neměl a když už, tak tamním učitelům spolehlivě zavřela hubu nějaká ta váha v kapse navíc.
Dnes jeho zájmy nejsou jiné. Snaží se pilně studovat, aby se dostal k práci právníka. A když už nějaká známka neladí, snaží se jí alespoň dokoupit, aby jeho výsledky pěkně kontrastovali. Snaží se úspěšně ignorovat, že všude kolem jsou kriminální živly. Žije v pohádce, že se ho to vůbec netýká, ale jeho tatínek rozhodně zas tak zasněný není. Naopak. Jistě se s některým z nich už do menšího sporu dostal. zaplatil a šel dál. Těžko říct, jestli to tak zůstane dlouho, nebo ne..
Vek: 18
Národnosť: Americká
Gang: žiadny
Práca: Student prestižní školy
Schopnosti: Je to opravdu zdatný boxer. Zakládá si na tom, že box je naprosto nóbl umění, takže je nutné, aby ho zvládal bezchybně. To se mu kupodivu i daří - vyhrál mnoho zápasů, ale konec konců je mu jenom osmnáct, takže i když je dost dobrý, rozhodně ne tak, jak si sám myslí. V ostatních směrech, jako je třeba jiné bojové umění, nebo střelba jsou jeho znalosti nulové a když už nějaké, tak leda teoretické.
Vzhľad: Kdybyste ho postavili do davu přibližně stejně starých chlapců, příliš by z davu nevyčuhoval. Jeho výška se pohybuje něco málo pod 180 centimetrů. Co se váhy týče – je přiměřená výšce, tudíž není ani vyhublý, ale nemusí se bát, že by mu někdo říkal cvaldo. Jeho postava je taky poměrně vysvalená. Jde poznat, že se nějakého sportu věnuje. Nicméně zas taková korba není. Jen se jednoduše nemusí bát své tělo ukázat, přestože zas tak výrazné svaly nemá.
Může se pyšnit hustými černými vlasy, které jestliže nejsou za každých okolností perfektně upravené, jistě s ním v poslední době není něco v pořádku. Dál se pyšní tmavě hnědými očima pod hustším obočím, mezi kterýma se vystavuje středně velký nos. Ten stíní tenkým rudým rtům, které už jen doplňují ostře řezaný světlý obličej.
Jeho styl oblékání je tak trochu starosvětský. Rozhodně se drží toho, že právě ta jeho módní cesta je ta nejlepší. Na oblečení mu opravdu záleží, potrpí si na látku, kvalitu a i cenu. Především si libuje v kašmíru, stoprocentní bavlně a dalších kvalitních variantách. Jeho šatník disponuje košilemi pestrých barev s button down límcem, klubovými saky, kriketovými svetry a dalšími kousky, které zajišťují sportovně elegantní zjev. Co se kalhot a bot týče, tak třeba barevné chinos, nebo mokasíny jsou nepostradatelné pro většinu dní.
Povaha: Už jen když se na něj podíváte, je dost patrné, odkud vlastně pochází. S tím svým úsměvem a puntičkářsky upraveným oblečením je naprosto jasné, že pochází z nějaké zazobané rodiny. A co se o takových lidech říká? Jsou namyšlení, povrchní, nesnesitelní. Možná zdání klame, ale v tomto případě to tak jednoznačně není.
Je opravdu povrchní. Sám sebe považuje za lepšího člověka, než je kdokoliv, kdo má menší majetek, než zrovna on. Tím pádem se často nad mnoho věcí povyšuje a dělá je jen v případě, že je to nezbytně nutné. Fyzická dřina mu nikdy nic moc neříkala – vždy si zaplatil levnou placenou sílu, která udělá podřadné věci za něj. Například i konflikní situace řeší tím, že pošle své známé, aby je vyřešili za něj. Je jedno, jestli potřebuje něco vyřídit slovy, či fyzicky - nejraději z povzdálí sleduje, jak banda zazobaných parchantů (jeho nejbližších přátel) terorizuje chudáky. Samozřejmě některé věci jsou tak závažné, že je musí řešit sám, což příliš nemusí, když je dotyčný chudší, než on. Přeci.. už jen dotek chudého člověka je odporný.
Sic přítomnosti lidí, které nepovažuje za sobě rovné moc nelahodí, tak se nedá říct, že by s nimi nedokázal mluvit. Tihle lidi jsou dost možná budoucí pracovní síla jeho rodiny, nebo užiteční pomocníčci. Každopádně se s nimi baví naprosto normálně s tím, že povrchní tón mu z hlasu nezmizí ani za zlatý prase. Stejně tak se nebojí dotyčnému vmetat pod nos "nemáš ani na žvejku pod sedadlem" třebaže by to nebyla pravda. Ke zdejším gangům se staví dost obdobně - jejich činy mu příjdou dost kýčovité.
Svoje vedení si vždycky ctí, jestliže splňuje veškeré jeho ideály. V případě že ne si jde obvykle vlastní cestou v domnění, že úplatky zaženou veškeré možné nepokoje, které dost možná vzniknout. Dál je asi naprosto nemožné, že by se mohl zamilovat. V nic jako lásku nevěří. Jeho známosti jsou využívány výhradně na ukojení osobních potřeb a především netrvají nikdy příliš dlouho. Takovéhle známosti pro něj znamenají tak málo, že by se na ně nebál využít i někoho, koho by mu rodiče jednoznačně neschválili. Ale on se nehrne ani do těch, které by rodina brala všemi deseti - není to zrovna ten typ, který musí přefiknout všechny, které uvidí.
Minulosť: Původně jeho rodina žila na Manhattanské Upper East Side. Otec coby majitel několika poměrně prosperujících firem a maminka coby úspěšná právnička nemohli mít jiného synka, než stejnou příšeru, jako jsou oni sami. Bohužel díky časově náročné práci se vídal spíš s personálem, než přímo s rodiči. Snad jeho pocit, že může všechno pramení právě z toho, že byl už odmala všemi obletován.
Krátce po jeho pátých narozeninách odcestoval s rodinou až do Korejského Seoulu. Hlavním důvodem byli překvapivě zas jen větší zisky. Tehdy byl ještě malej, takže pochopitelně tu změnu nijak moc nevnímal a jeho život probíhal stále více méně stejně. Jen se prostě musel učit o jazyk navíc, aby mu život na jiném kontinentu šel mnohem lépe.
Jak vyrůstal, stýkal se s rodiči ještě méně - nastala škola. Tam se seznámil s několika dalšími lidmi, kteří jsou přesně takový, jako on. Na školách pro lidi s penězi totiž ani jiní potažmo nejsou. Jeho zájem o známky vedl k tomu, že přílišné problémy ve škole neměl a když už, tak tamním učitelům spolehlivě zavřela hubu nějaká ta váha v kapse navíc.
Dnes jeho zájmy nejsou jiné. Snaží se pilně studovat, aby se dostal k práci právníka. A když už nějaká známka neladí, snaží se jí alespoň dokoupit, aby jeho výsledky pěkně kontrastovali. Snaží se úspěšně ignorovat, že všude kolem jsou kriminální živly. Žije v pohádce, že se ho to vůbec netýká, ale jeho tatínek rozhodně zas tak zasněný není. Naopak. Jistě se s některým z nich už do menšího sporu dostal. zaplatil a šel dál. Těžko říct, jestli to tak zůstane dlouho, nebo ne..